U Svatého Petra

Jdeme-li ze Šitbořic do Těšan kolem potoka, zvaného Močilský (dříve se tam močíval len, což lidé ještě pamatují), vidíme po pravé straně zbytky cihelny, která patřila obci šitbořské.

Kousek dál po levé straně, už v katastru těšanském, býval velký strom vrbový, zvaný svatý Petr. Kousek na sever od té vrby je studna, hluboká prý asi 50 metrů.

Podle pověsti vezl jednou o žních sedlák kolem studny fůru obilí. Náhle se přihnala bouře, hrom bil, blesky se křižovaly a lilo jako z konve. Sedlákovi se splašili koně, převrhl se vůz, snopy spadly na sedláka, strhly ho do studny a přikryly jej tam.

Náhodný chodec chytil koně, ale sedláka najít nemohl.

Uplynulo pět let a ten člověk, co tenkrát chytil koně, šel kolem studny a zas byly žně. Hrom bil, padaly kroupy, tma bylo, že člověk na krok neviděl. Tu se mu zdálo, že slyší jakýsi nářek a bolestný pláč. Byl to hlas sedláka, který se v studni utopil a naříkal prý za každé bouřky o žních.