Stavění máje

Stavění máje bylo spojeno s odchodem chlapců na vojnu. Je jimi stavěna jakoby na rozloučenou celé vesnici. Posledního dubna odpoledne se na návsi scházejí obyvatelé vesnice a jejich hosté, aby se podívali na průvod rekrutů doprovázejících se svými rekrutkami máj přes vesnici za Sokolovnu, kde bude s pomocí všech vztyčena. Dnes se sice již na vojnu nemusí, ale na konci dubna se máj staví stále.

Šitbořičtí si dávný zvyk pozměnili. Připomíná spíše stavění máje hodové, avšak je spojeno s odchodem chlapců na vojnu. Je jimi stavěna jakoby na rozloučenou celé vesnici. Posledního dubna odpoledne se na návsi scházejí obyvatelé vesnice a jejich hosté, aby se podívali na průvod rekrutů doprovázejících se svými rekrutkami máj přes vesnici za Sokolovnu, kde bude s pomocí všech vztyčena.

Přes třicet metrů dlouhou, ze dvou do běla vyhlazených kmenů smrků stesanou máj vozí forman s koňmi. Děvčata, rekrutky, je na návsi ozdobí pestrými krepovými fábory a slavnostní průvod dědinou se může dát do pohybu. V čele nastrojení koně vezoucí na podvozku nazdobenou máj. Po jejích stranách kráčejí rekrutky v černých sukních s bílými halenkami, v ruce juchačku, štíhlou karafu s vínem. Rekruti, oblečeni do tmavých kalhot a bílých košilí s dlouhou červenou mašlí pod límcem, podpírají ozdobený vršek máje za druhým podvozkem, za nimi do pochodu hraje kapela. V průvodu nesmějí chybět tatínci rekrutů a rekrutek, pomáhají navádět celý dlouhý a těžký náklad do zatáček.


Když konečně dojede celý zástup k Sokolovně, zavelí stréc Vinčar: „Héééj rup!” a desítky rukou jako jeden muž vyzvednou máj z podvozků, aby ji položily k předem připravené jámě. Pak všichni ochotní stavitelé zaujmou svá místa a za pomoci dlouhých kulatin, silných lan a hlavně stréca Vinčara, který svým vyvoláváním koordinuje pohyb, se snaží postavit máj do svislé polohy. Přihlížejícím při každém metru, o který se nastrojený vršek zvedá k nebi, běhá mráz po zádech ze vzrušení a ze strachu o stále více se prohýbající kolos. Asi po dvou hodinách máj stojí, jako by tam odjakživa rostla. Donedávna se stavěla do široké jámy, kterou rekruti předem vykopali, a po postavení máje jámu jim pomáhali zasypávat podrekruti, o rok mladší chlapci, kteří se na celý rok ujímají krojovaných tradičních slavností namísto svých předchůdců, odcházejících na vojnu. Dnes se máj už jen zasazuje do vybetonované jámy, ale práce s jejím stavěním je i tak dost. Když máj stojí pevně zaklíněná v zemi, přichází na řadu to nejnapínav, uvolnit je a potom po hladkém kmeni sklouznout dolů. Někdy se stane, že odvážný mladík přecení svoje síly, brzy se unaví a sjede dřív než lana uvolní. Ale většinou se rekruti nenechají zahanbit a vyberou opravdu odvážného siláka, který úkol splní. Poté co rekrutům úspěšný kamarád po kmeni sjede na ramena, odnášejí ho s díky, že jim nepřipravil ostudu, do Sokolovny, kde tančí sólo a začíná taneční zábava.

Na druhý den, tedy 1. května odpoledne jde slavnostní průvod opět dědinou, a zve šitbořické občany a jejich hosty na odpolední a večerní taneční zábavu. Její důležitou součásti je předávání rekrutských práv podrekrutům. Ti celé odpoledne s ozdobeným vrškem obcházeli vesnicí domy chlapců a děvčat ze stejného ročníku a posilovali se na symbolickou bitku, při níž si musí před půlnocí v Sokolovně nastávající stárkovské a rekrutské právo poctivě vybojovat a zasloužit. Po velké bitce, při níž létají boty podrekrutů na všechny strany, jim, bosým, konečně odcházející rekruti vyhlašují bosé sólo. Poté si každý bosý vykoupí za láhev vína svoje boty a až do rána pokračuje mírumilovná oslava, při které mají hlavní slovo už noví rekruti. Po dvě noci tatíci odcházejících rekrutů máj hlídají, aby ji někdo nepodřezal, a rekruti neodcházeli na vojnu s ostudou.

Řada dalších, sice menších, ale stejně ozdobených májek se v předvečer 1. května staví na mnoha místech po celé vesnici. Pro radost dětí, kteří si tak hrají na rekruty a pro radost celého konce vesnice, který je pyšný jak na tu svoji malou májku, tak i tu velkou, tradiční, jaké není široko daleko.

Fotografie ze stavění máje si můžete prohlédnout ve fotokronice.